G 267 / Prezident golfu – jaký by měl být?

Pokud nynější prezident České golfové federace Milan Veselý dostojí svému slovu, měl by příští rok na jaře složit funkci a na jeho místo by měl nastoupit nový člověk. Jaký by měl být? Co vlastně od prezidenta českého golfu očekáváme?

Zkusme na to jít od hradu. Prezident republiky je funkce trochu podobná. Je hlavou státu, prvním člověkem politické pyramidy, prezidentská funkce je nejprestižnější vůbec. Ale faktickou moc tento člověk příliš nemá. Měl by i golfový prezident být podobným (byť respektovaným) kladečem věnců?

ČGF je přece jen menší organizační jednotkou než stát. Prezident v podmínkách Česka a ČGF by měl být faktickým šéfem organizace, neměl by být jen mužem, který objíždí kluby a třese si rukama s kolegy-prezidenty. Navíc je tu nebezpečí, že ceremoniální prezident by se stal pouhou loutkou v rukou jiných. Prezident by určitě měl vtisknout celé federaci svoji osobní pečeť, měl by ji řídit. Ryba smrdí do hlavy, říká se, ale pokud je hlava na svém místě, vše většinou funguje.

Mít schopného muže v čele je důležité i s ohledem do budoucna, protože někdejší golfová pospolitost se postupem doby stále víc segmentuje. Je zde mnoho protichůdných zájmů – kluby, hráči, majitelé klubů; kluby s hřištěm a ty bez hřiště; kluby s tisícovkami členů a kluby s pár stovkami. Je i mnoho odlišných přístupů ke golfu, od ryze sportovního přes ekononomický až po konzervativní.

Prezident by měl tyto proudy silou své osobnosti a především diplomatickými schopnostmi sjednocovat. Měl by umět nacházet kompromisy – to je zcela zásadní požadavek. I proto je nasnadě, že by mělo jít o osobu, na které se většina volitelů (tedy prezidentů klubů) shodne. Pokud budou ve finále dva vyhranění kandidáti, každý s jiným programem, a jeden získá 51% hlasů, nemusí to být dobrá výchozí pozice pro další působení.

Úloha směrem dovnitř je jedna věc, druhou prezidentovou rolí je působení směrem ven. Golf je jedním z nemalého počtu sportů a je nevelkou kapkou v moři volnočasových aktivit. Pokud by prezidentem byl člověk, který se umí mediálně zviditelnit (anebo už je viditelnou osobou), pak je to určitě výhoda. Právě taková osobnost totiž dokáže přitáhnout ke golfu jak další zájemce, tak i peníze, sponzory atd. Dobrý příklad? Jiří Bartoška jako prezident MFF Karlovy Vary. Ten s filmovou profesionálkou Evou Zaoralovou vytvořil úspěšný tandem.

To je ostatně další věc: možný kandidát na prezidenta by nejspíš neměl k volbě přicházet sám, ale ve dvojici, případně s dalšími lidmi. Měl by jasně říct, koho chce mít za své spolupracovníky, s kým se už dohodl a co tito konkrétní lidé umí, čemu se budou věnovat.

Měl by být prezident finančně nezávislý, měl by to být člověk zajištěný natolik, že si nebude chtít prostřednictvím golfu i něco „přivydělat“? Záludná otázka… Rozhodně by neměl být na své funkci závislý, ale pokud řekneme, že má být tzv. finančně za vodou, tak je to nesmysl. Důležité jsou osobnostní předpoklady, schopnost vést tým lidí. Nikoli výše konta. Že je někdo bohatý, to vůbec neznamená, že je taky nezávislý. Spíš naopak.

S tím souvisí i důležitý bod. Má být prezident reprezentantem některé ze „zájmových“ skupin v českém golfu? Anebo obecněji: má to být šikovný šíbr, který dokáže řídit federaci tzv. manažerským způsobem? V golfové sféře se pohybuje docela dost podnikavých jedinců, kteří by se o post šéfa ČGF ucházeli třeba už jen proto, že to dobře vypadá. Jenže jak to s podnikavci někdy dopadá, ukazuje mnoho nechvalých případů. Například z vedení fotbalového svazu. Ostatně ten pán, co byl (nebo ještě je?) jeho místopředsedou – není náhodou i prezidentem jednoho golfového klubu?

Opět je tedy nutné zdůraznit, že být prezidentem není jen o schopnosti umět „pracovat“ s lidmi, případně umět sehnat nebo vydělat peníze. Prezident vede, ale i reprezentuje. Je to funkce „dynamická“ i „statická“. Typickým příkladem skvělé statičnosti byl Pavel Tigrid, který coby ministr kultury rozhodně svůj úřad nevedl lépe než ostatní, ale dokázal mu dodat důstojnost i šarm. I proto je také možná lepší hledat případného budoucího prezidenta mezi lidmi přece jen staršího věku.

To vše je samozřejmě jen teorie. Praktickou záležitostí je, zda vůbec vidíme okolo sebe nějaké vhodné kandidáty. Je to jako v tom Renčínově vtipu, kdy ke slečně na lavičce přichází pán a říká: „Vy jste ta, která si dala inzerát: Hledám muže chytrého, pohledného, schopného, tolerantního, s vkusem, obětavého, milujícího, rázného i něžného? Tak to pro vás máme špatnou zprávu: dotyčný bohužel zemřel už v roce 1538.“

Ano, ideální prezident neexistuje. Ale je dobré formulovat si, co vlastně od prezidenta ČGF chceme, co chtějí volitelé, co prospěje golfu obecně. V tomto směru bude letošní podzim vhodným termínem pro takovou debatu. Pomalu by se měli začít objevovat první kandidáti, kteří by představili své vize. A na nich by také měli vytrvat až do finále. Nebylo by asi moc pěkné, kdyby se opakovala volební konferenční fraška z roku 2009 s bleskovým proměňováním názorů.

Komentáře k článku

Napsat komentář