„Koukej, bomba paráda…!“
Říká se tomu pořád Svatojánské proudy, ale proudy už to dávno nejsou. Vltava se tam převaluje líně jako olej, skoro ani neteče, protože jde o jezero přehrady Štěchovice.
Jezero začíná pod slapskou přehradou a končí po pár kilometrech u štěchovické hráze. Zdejší meandry jsou i po zatopení pořád jedním z nejhezčích koutů na celé Vltavě. Kdysi to bylo obávané místo vorařů, dnes je to tichý kout, kde sice stojí stovky chatek, ale většinou nejsou na strmých úbočích pokrytých lesem moc vidět.
Podél proudů vede po levé straně pěší stezka, je to známá trasa jdoucí i tunely ve skalách, která se dá projet i na kole. Ale to moc nepodoručuju, je to místy docela těžká jízda, jen pro technicky zdatné jezdce. Pěšky je to lepší. Jen se musíte nějak dopravit k slapské hrázi, pak jít cca 8 kilometrů pěšky a ze Štěchovic zase nějak jet. Anebo delší výlet: ze Štěchovic prudce nahoru, lesem přes kopec Chlum ke slapské hrázi, a pak podél řeky – to je celkem asi 15 kilometrů, auto můžete nechat ve Štěchovicích.
Ovšem pokud chcete meandry Vtlavy vidět v plné parádě, pak musíte na protější pravý břeh. Tam jsou dvě vyhlídky, které lze označit slovem efektní, a pořád to bude málo. První se jmenuje Máj a přímo pod ní je nádherně zakulacený zákrut řeky. Fotku z toho místa najdete v mnoha publikacích věnovaných Vltavě, středním Čechám, knihám o přehradách atd. Někomu to může připadat i jako nějaký norský fjord.
K Máji vede z vesničky Teletín žlutá značka, ale nejlepší je jít přímo přes louku, na které se pasou krávy. Je tu sice elektrický ohradník, ale dá se tudy projít. Pohled ze strmého srázu dolů je nejlepší někdy okolo poledne, kdy je slunce vysoko a osvětluje všechny okolní stráně. Jen pozor, abyste nespadli dolů, je to tu opravdu strmé a taky na kamenech kluzké.
Druhá vyhlídka je jen pár kilometrů dolů po proudu, dojdete tam po zmíněné žluté. Ta se jmenuje Kletecko a okolo jsou už chaty. Je tu zábradlí, takže pád spíš nehrozí. Výhled je na rovnější úsek Vltavy, která už směřuje přímo ke štěchovické hrázi, ale taky na poslední meandr, kde se navíc dole nalézá trampská osada Ztracenka.
S vyhlídkou Kletecko mám jeden legrační zážitek, když jsem tam letos v létě fotil, přijeli najednou čtyři borci na motorkách (silničních, i když jeli prašnou cestou a po louce), koukali na řeku dole a říkali: „Hele vole, to je bomba, to vole nikde nevidíš, takovejhle výhled, paráda…!“ Vypili plechovku red bulla, dali cígo, motorky zařvaly a jeli dál. Milí chlapci to byli, prostě si vyrazili tak nějak do přírody, pokochat se …
Ano, Máj a ještě více Kletecko patří k známým turistickým cílům, člověk tu nemůže čekat nějaký civilizací nedotčený ráj. Ale stačí sem vyrazit právě teď na podzim, kdy tu bude málokdo. Možná ještě chytnete trochu žlutého podzimu. Ale pamatuju si, že jsem tu byl jednou v zimě, na stráních jen holé černé a šedé stromy. I tak byl pohled na řeku úžasný.
Komentáře k článku