Z Lán vedou cyklistické trasy směrem k Berounce a Křivoklátu, ale také do přírodního parku Džbán a chmelařské oblasti mezi Rakovníkem a Žatcem.
Zámek Lány, patří k němu park i obora
Středočeská obec Lány je známá především svým zámkem, který od roku 1921 slouží jako letní sídlo československých, resp. českých prezidentů. Na hřbitově na severním okraji obce je i neokázalý hrob T. G. Masaryka. Lány jsou velmi dobře dostupné vlakem, jsou blízko tratě Praha-Rakovník. Vystupuje se ve stanici Stochov, Lány jsou dva kilometry od nádraží.
Z Lán vedou dvě hezké cesty jižním směrem k Berounce, obě po silnicích a obě okolo Lánské obory. Pokud se z Lán vydáme vlevo (z pohledu jezdce, při pohledu na mapu je to vpravo), dovede nás silnice Bělečským a Dřevíčským polesím po zhruba patnácti kilometrech do Nižboru. Odtud je možné podél Berounky pokračovat do Berouna a pak až ke Karlštejnu. Je to lehčí trasa, silnice v první části pozvolna klesá i stoupá, je dostatečně široká, vede většinou pod stromy. Od Nižboru se jede už jen po rovině a od Berouna lze kdykoli nastoupit na vlak.
Křivoklát byl za Habsburků státním vězením
Pokud z Lán vyjedeme vpravo, dovede nás silnice zhruba po dvaceti kilometrech až k hradu Křivoklátu. Cestu po silnici je možné si zpestřit prohlídkou náspu bývalé koněspřežné dráhy. Odbočuje se u hájovny Píně a lesní cesta vede podél nebo přímo po náspu. Dobře jsou vidět místa křížení a také rovnoměrnost oblouků v zatáčkách.
Z Lán na Křivoklát vede ovšem ještě třetí trasa — pouze terénem, po červené značce. Jde prakticky stále lesem, dva kilometry od Lán míjíme blízké přírodní koupaliště a po dalších devíti kilometrech jsme u hráze vodní nádrže Klíčava. Byla dokončena v roce 1953 a nádrž zásobuje Kladensko pitnou vodou. Od hradu Křivoklátu, který býval často místem nuceného pobytu odpůrců panovníků a jehož základy položil r. 1240 Václav I., je možné v jízdě hustými lesy pokračovat i na pravém břehu Berounky – viz následující tip č. 4.
Zhruba deset kilometrů západním směrem od koněspřežné dráhy je skutečná železniční atrakce: ve vesnici se zvláštním názvem Lužná II (jde o menší část obce Lužná) je muzeum lokomotiv, jedno z nejzajímavějších i nejlépe umístěných u nás.
Točna v muzeu lokomotiv Lužná-Lišany
Muzeum se nachází v bývalé výtopně poblíž nádraží, parní lokomotivy bývají pyšně vystavené okolo točny. Od koněspřežné dráhy sem lze dojet po žluté značce a po hlavní silnici Nové Strašecí-Rakovník, hezčí cesta je ale přes samotu Amálie a po místních komunikacích. Poblíž muzea je také vrch Louštín (537 m) a v jeho okolí dobře značené stezky, četné lesní silničky a kvalitně upravené cesty.
Z Lužné okolo Louštína jsou to také jen čtyři kilometry do Krušovic, kde je známý pivovar. To už se ale dostáváme k hranicím přírodního parku Džbán. Jeho jádrem je křídová tabule, která se zvedá nad okolními sníženinami, právě poblíž Krušovic je i plochý vrchol Džbán (536 m). Odtud se po žluté a zelené značce dostaneme k zastávce Mutějovice a po žluté značce až ke Kounovským řadám, což je 14 řad různě velkých kamenů – křemencových balvanů, jejichž účel nebyl dodnes vysvětlen.
Krajina na Džbánu
Z jižního příkrého úbočí džbánské tabule je dobrý výhled na celou okolní chmelařskou oblast s typickými stožáry chmelnic. Mutějovice, Svojetín, Kolešovice, Kněževes – to jsou jména obcí, které zná mnohý student z chmelových brigád. Výlet do těchto míst lze doporučit nejlépe v srpnu, kdy chmel před sklizní dosahuje až vrcholkům drátů. Kraj od půdy červeně zbarvený se náhle proměňuje v sytě zelený, slunce probleskávající vyrovnanými řadami dotváří typickou letní atmosféru.
Chmelnice na Džbánu po sklizni
VÝCHOZÍ MÍSTA: Stochov, Rakovník, Roztoky (vše ČD).
DOPRAVA: vlak – trať 120 Praha-Chomutov, 124 Lužná u Rakovníka-Rakovník, 174 Beroun-Rakovník, 126 Louny-Rakovník.
PROFIL: lehký až středně těžký, na Křivoklátsku prudší výjezdy a sjezdy v lesích.
TERÉNY: silnice, lesní asfaltky i cesty, pěšiny. Pro crossová i horská kola.
TIP NA TRASU: Stochov (ČD) – Lány – Ploskov – Nižbor – Beroun (ČD). 24 km.
Fotogalerie
