Kdo tady manipuluje?
(MÉDIA) Zemanův výrok o médiích z inauguračního projevu mě připadá hloupý jak kvůli kontextu, tedy že tuneláři- náckové-novináři jedno jsou, tak kvůli jeho nepřesnosti. Jestliže Zeman mluvil o lidech „s minimálními znalostmi a maximálním sebevědomím“, tak pokud jde o znalost mediální scény, může být takovým člověkem nakonec i on sám.
Slova o „manipulaci s veřejným míněním a vymývání mozků“ jsou pouhé floskule. Pokud vím, tak mozky už dnes vymývají asi jen v Severní Koreji. Když už, tak by bylo záhodno hovořit o „důležitém vlivu médií na život v moderní vyspělé společnosti“. Negativně ovšem působí média především v těch případech, kdy jim lidé až příliš věří a konzumují je v příliš vysoké míře. Od médií se lze vždy dobrovolně odstřihnout.
Zeman se zmínil i o „upovídaných komentátorech“, ale v tomto případě vypíchl neobyčejně malou část mediální scény (navíc komentáře nepatří k těm nejčtenějším žánrům). Naprostou většinu mediálních sdělení totiž tvoří pouze informace a skutečnou armádou novinářů jsou „apolitičtí“ zprávaři, redaktoři lifestylových tiskovin a webových serverů, autoři a výrobci zábavných pořadů v televizi či moderátoři hudebních rozhlasových stanic.
Jestliže chce někdo skutečně manipulovat s veřejným míněním, tak to nejsou média, ale především sami politici. Je to právě politik, kdo chce „usměrnit“ občany pro své cíle – respektive pro to, aby ho volili. Hovoří účelově a stranicky, vytváří záměrně dojem, že právě jeho postoje a názory jsou jediné správné, zatímco soupeřovy špatné. Ačkoli někteří novináři skutečně ve svých textech stranili před volbami více Schwarzenbergovi a ne Zemanovi, byl to nakonec Miloš Zeman, komu se zručnou mediální taktikou podařilo u značné části veřejnosti vytvořit dojem, že on je „jejich“ člověk. I proto lze například za typickou mediální manipulaci považovat sentenci „Už nejste sami“, která se objevila na zemanovských bilboardech po jeho vítězství. Právě Zemanovi voliči totiž byli, jsou a budou na svůj – někdy málo utěšený – život vždycky sami.
Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny
Komentáře k článku