Příliš chytrý mobil

Umberto Eco v minulých dnech vystoupil s kritikou vnímání světa pouze skrz moderní technologie, především displeje a objektivy chytrých telefonů. Souhlasím, byť osobně mi na těchto přístrojích vadí jiná věc: neustále vás vtahují do dění, akcí a událostí.

Ještě si živě pamatuji časy bez mobilních telefonů. Když jste nechtěli, nebyli jste k dosažení. Občas to bylo fajn. I dnes můžete mobil vypnout, ale kdo to dělá? Na chytrých telefonech je přitom „nejhorší“ právě skutečnost, že vás díky obrovské multifunkčnosti ještě více vábí k užívání. A k tomu, abyste byli z vašeho prostoru a času „tady/teď“ stále přenášeni jinam.

Chytrý telefon s foťákem, videem, internetem, mailem atd. nabízí kancelář i celý svět přímo v ruce a pořád u sebe. Nelze odolat podívat se na nové zprávy, přijaté maily, předpovědi počasí, přehled dopravní situace atd. Někdo tak činí jen jednou denně, ale většina lidí častěji. Postupně se z toho stává návyk, nutnost, droga. Bezprostřední svět okolo zrušíte, zato dobře víte, co se děje v Londýně nebo dokonce na Marsu.

Je velmi těžké odolat těmto technickým novinkám, revolučním řešením v komunikaci. Mají spoustu výhod. Ale stejně jako vedlejším efektem vynálezu auta (bezesporu praktická věc) jsou ekologické potíže a lidský prostor zmenšený o milióny parkujících i jedoucích vozů, je vedlejším efektem moderních komunikačních technologií to, že člověka zbavují jeho vnitřního prostoru. Ukrajují mu kusy vlastního já a dávají ho k dispozici okolí. Hloupé na tom je i to, že pokud chce jít člověk proti tomuto proudu, tak se ze společnosti vyřazuje. Být bez chytrého mobilu možná bude za pár let to samé, jako být dnes úplně bez mobilu.

Ty věčně něco píšící, vyřizující, fotící, natáčející, komunikující či jen hry hrající nešťastníky s chytrými telefony vidím každý den okolo sebe. V tramvaji, na ulici, v kavárně, ale i na výletě, u vody či v horách. V jejich tvářích se skoro nikdy nezračí nadšení či uvolnění. Jsou hlavně upření, ve výrazu urputní. Ale nejvíc jsou nepřítomní. Rozplynutí v datových tocích.

Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny