Kousek za humna a tolik k vidění

Pošlete prázdnou hlavu na cestu kolem světa – a vrátí se vám opálená prázdná hlava. Nechte chytrou hlavu doma – a něco nového se naučí, něco vytvoří.

Pohled z první vyhlídky na Sedlec dole

Na tenhle bonmot si vždycky vzpomenu, když lidé vyprávějí, jak byli v kdejakých dalekých destanicích, jak vypadal hotel, a pláže, a jak jim chutnalo jídlo… Jejich řeči jsou spolehlivě nudné a prázdné. Cestování totiž automaticky nemusí přinášet poznání a rozšíření obzorů, vždycky záleží na tom, kdo je tím cestovatelem a co si z cesty dokáže odnést. Proto také tvrdím, že je celkem jedno, kam člověk cestuje. Silný zážitek si můžete odnést z výletu na Šumavu i do Asie, obohacení může přinést cesta vlakem do Roztok stejně jako let do New Yorku.

Proč takhle obecný úvod? Protože tu mám jeden tip na výlet, který mám doslova za humny a který stojí za to. I když žiju v Praze přes 40 let, i když mám prochozené i na kole proježděné mnohé kouty města, pořád nacházím místa, kde jsem nebyl a která jsou jedinečná.

Druhá vyhlídka, Vltava je tu ještě hezčí

Často jezdím podél Vltavy z Podbaby nebo Tróje právě do těch Roztok, a nedávno jsem si všiml, že na skalách po levém břehu jsou vyhlídky. A já tam ještě nebyl! Tak jsem minulé víkendové ráno sedl na kolo a vyšlapal suchdolský kopec a nahoře před Suchdolem zabočil doprava. Vede tudy žlutá turistická značka, ta vás dovede na první vyhlídku. Koukáte dolů na řeku, před vámi je zákrut Vltavy a Sedlec. Pak můžete pokračovat dále. Přes zahrádkářskou kolonii po okraji svahu to sice s kolem jde těžko, ale stačí kolonii objet a dostanete se na další vyhlídky – a pak další a další. Celkem jich je na skalách asi pět, ze všech je vltavské údolí pokaždé trochu jiné. Vidět je třeba i cyklostezka na protějším břehu. Jen na nich musíte být opatrní, srázy dolů jsou prudké a pád by byl fatální.

Pohled na cyklostezku

Do těchle míst, která se oficiálně jmenují Přírodní památka Sedlecké skály, můžete jak na kole, to máte celou oblast projetou za ani ne hodinku, anebo pěšky – to je pak i celodenní výlet. Ze Suchodla lze sejít do údolí Únětického potoka a z nádraží v Roztokách vás příměstský vlak (jezdí každých cca 30 minut) doveze zpátky do centra. Výlet lze přitom ještě prodloužit o návštěvu další vyhlídky, která se jmenuje Alšova. Je kousek nad Úněticemi, a je z ní hezký výhled do údolí zdejšího potoka. Z vyhlídky se dostanete i na pár set metrů vzdálený na kopec Na Vršcích, který je skoro 300 metrů vysoko a ze kterého je vidět Praha v dáli v nezvyklých pohledech. A když půjdete ještě dál, přes Levý Hradec (jedno z nejstarších středověkých sídlišť) můžete zase sejít až do údolí Vltavy a odtud vlakem domů. Pod Levým Hradcem je na druhém břehu vidět i velký lom s bizarně obnaženými skalami.

Výhled na Prahu

Nechci vám tu ale dělat přesný itinerář cesty. Tohle místo má mnoho dalších neznámých zákoutí, která tu nepopisuju, a vy tam zrovna tak můžete dojít. Lze tu chodit i jezdit křížem krážem a výhodou je, že všude okolo jezdí nějaký ten autobus, dole vede frekventovaná železniční trať, je tu i několik přívozů – v Roztokách, v Sedlci, do Tróje, v trochu vzdálenější Řeži je i lávka.

Skály odspodu

A ještě jedna věc. V souvisloti se Suchdolem se hodně zmiňuje tzv. severní trasa obchvatu okolo Prahy. Právě středem Suchdola a prakticky hned v sousedství Sedleckých skal by měla vést dálnice, která mostem překlene Vltavu a povede po vnějším okraji Bohnic (vizualizaci celé trasy najdete na webu, stačí zadat heslo Suchdol – severní obchvat). Nejsem odpůrcem téhle stavby, z navrhovaných řešení se mi jeví asi jako nejracionálnější, ale je také pravdou, že zatímco dnes je to tohle místo velmi klidné a příjemné, po stavbě mostu tu bude rušněji (ale věřím že z mostu zase budou také skvělé pohledy na celé údolí). I proto si sem tedy udělejte výlet teď, kdy tudy žádná dálnice nevede a stavební stroje ještě nepracují.

Lom za Klecany