Trasy v okolí Lipna jsou rovinaté, stačí ale odbočit do oblasti Trojmezné či k vojenskému prostoru Boletice, a opět přicházejí náročné horské úseky.
Lipno, louky pod Želnavou
Okolí vodní nádrže Lipno je cyklisticky oblíbené proto, že jsou zde pohodlné rovinaté asfaltky, velká nabídka ubytovacích možností a jízda na kole se dá dobře spojit s koupáním. Je tu také tepleji než na Pláních: hladina nádrže, která byla vybudována v letech 1950-59, je v nadmořské výšce 720 metrů. Nádrž má délku přes 30 kilometrů a tak se logicky nabízí tip na trasu: objet ji od hráze až po most u Nové Pece. Okruh lze přitom i zkrátit využitím přívozů, jsou ve Frymburku, Dolní Vltavici a Horní Plané. Před jízdou se informujte, jak často přívoz jezdí a kdy jede poslední jízda.
Přívozy na Lipně: Horní Planá, Dolní Vltavice, Frymburk
Ideální trasa vede po pravém břehu Lipna, jen v některých úsecích jsou menší kopce, jinak stále po rovině, bez aut. Nádherné výhledy na nejširší místa nádrže, přes louky, jsou v oblasti Račínských pramenišť u Přední Zvonkové. Zpáteční úsek po levém břehu přes Horní Planou a Frymburk je už horší, vede většinou po frekventované silnici. V některých místech jsou i četná stoupání. V Horní Plané se ale zastavte, je tu velmi dobře upravený rodný dům Adalberta Stiftera (1805-68), německého spisovatele, který krásu Šumavy jako jeden z prvních popsal a oslavil.
Lipno, idyla. Když je pěkně...
Na pravém, méně osídleném břehu lze naplánovat i samostatné okruhy, bez přejetí na levý břeh. Například v oblasti Vítkova kamene – na 1035 metrů vysokém vrchu je zřícenina gotického hradu z 1. poloviny 13. století, z okolí jsou dobré výhledy na Lipno i do Rakouska, na Alpy. Pěkný úsek je v této lokalitě na cyklotrase 1019, která vede poblíž hranic přes téměř zapomenutou vesnici Pasečná.
Velmi atraktivní oblast s mnoha trasami je pod nejvyššími vrcholy Trojmezenské hornatiny, z nichž Plechý (1378 m) je i nejvyšší horou české části Šumavy. Celou oblast lze projet podél Schwarzenberského kanálu, unikátního vodní díla určeného k plavení dřeva. Byl vybudován v letech 1787-1822, spojoval povodí Vltavy s Dunajem a celková délka je 52 kilometrů. Kanál je dnes v několika úsecích zrenovován a lze jen obdivovat technickou vyspělost díla. U Jelení je i 419 metrů dlouhý tunel se vstupní a výstupní branou. Podél celého kanálu vede modrá značka (cyklotrasa 1033 a 1023), končí (resp. začíná) u bývalé Rosenauerovy nádrže, kde je i památník zakladatele díla. Ovšem pozor: téměř 30 kilometrů dlouhá cesta od nádrže až po
Nad Volary, v pozadí Boubín a Bobík
Zadní Zvonkovou (tady stojí za návštěvu zrenovovaný kostel) je sice bez jakýchkoli stoupání, prakticky po rovině a lesem, ale i proto je do jisté míry monotónní. Vyplatí se projet ji spíše po úsecích s různými odbočkami. Jedna z nich může vést například k Plešnému jezeru, odkud je vidět pod vrcholem Plechého Stifterův pomník. Od jezera se na vrchol Plechého dostanou jen pěší (po žluté), ovšem na blízký Třístoličník (1311 m) vede v Rakousku pohodlná silnice.
Část Šumavy u levého břehu Lipna zabírá vojenský prostor Boletice, který je nepřístupný. Po jeho okraji lze ale udělat zajímavý okruh po průjezdných silnicích. Z Horní Plané vede téměř opuštěná cesta do Boletic a Chvalšin, odtud pokračujeme do Ktiše a pak opět téměř prázdnou silnicí do Křišťanova. Pak přes Arnoštov do Záhvozdí a Želnavu zpět do Horní Plané. Celý okruh měří 60 kilometrů, je velmi kopcovitý, ale i díky tomu se z mnoha míst nabízejí krásné výhledy na okolní lesnaté vrchy. Ve Chvalšinách je navíc Muzeum Schwarzenberského kanálu, u Arnoštova jsou patrné zbytky úzkokolejné lesní železnice postavené v letech 1918-22 k dopravě dřeva po polomech.
Klášter ve Vyšším Brodě, pod Lipnem
VÝCHOZÍ MÍSTA: Volary, Horní Planá, Vyšší Brod (vše ČD), Frymburk.
DOPRAVA: vlak – trať 194 České Budějovice-Volary, 195 Lipno n. Vltavou-Rybník.
PROFIL: středně těžký až těžký, horský; místy lehký (pravý břeh Lipna).
TERÉNY: lesní asfaltky, zpevněné cesty, silnice. Pro crossová i horská kola.
TIP NA TRASU: Horní Planá (ČD) – Pernek – Nová Pec – po modré (cyklotrasa 1023 a 1033) Zadní Zvonková – Přední Zvonková – rozcestí pod Sovím vrchem – Pasečná – Vítkův kámen – Frýdava – přívoz: Frymburk – Černá v Pošumaví – Horní Planá. 85 km. Kratší varianta: bez odbočky na Vítkův kámen a do Frymburku, s využitím přívozu v Dolní Vltavici: 61 km.