Mýtický vrch Blaník je obklopen nejmenší českou chráněnou krajinnou oblastí a zároveň krajinou, která patří k ekologicky nejvyváženějším v Česku.
Blaník kousek od Louňovic
Velký Blaník se svými 638 metry výšky vévodí Podblanicku, které na západě ohraničuje Miličínská vrchovina a na východě se zdvihá Českomoravská vrchovina. Kromě Vlašimi zde není větší město, kraj není industrializován a přirozeně se tu střídají lesní plochy se zemědělskou půdou a vesnicemi, které mají až starosvětský duch. Chybí tu rekreační zástavba, tak typická pro blízké Posázaví.
CHKO Blaník má rozlohu 400 km2, od jihu k severu protéká Podblanickem říčka Blanice, která tvoří logickou osu celého kraje. Podél ní lze jet velmi pěknou cestou z Vlašimi po modré značce až téměř až k soutoku se Sázavou – přesněji do Českého Šternberka. Ve Vlašimi stojí za projížďku park u Vlašimského zámku, založený r. 1775. Jsou tu zajímavé romantické stavby, např. čínský pavilon, tzv. starý zámek a také tři novogotické vstupní brány.
Čínský pavilon ve vlašimském parku
Na Velký Blaník se z Vlašimi jede nejprve po silnici na Kondrac, míjíte budovu hvězdárny. Z Kondrace vede až k Velkému Blaníku červená značka, cesta je to ovšem v posledním úseku velmi obtížná, pod vrcholem je kolo nutné po velkých kamenech místy i nést (zdejším kamenným polím se říká Rytířské skály).Vrchol lze zdolat ovšem i z druhé strany, od Louňovic pod Blaníkem – nejprve po silnici a pak od parkoviště po červené. I tento výjezd lesní cestou však není lehký. Na Velkém Blaníku je dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky, postavená r. 1940. Rozhled do blízkého okolí na vesničky i do dáli umožňuje ocenit harmoničnost krajiny. Vidět jsou i dva televizní vysílače, na jihozápadě Mezivrata a na jihovýchodě Strážiště. Na rozhledně je také občerstvení.
Věž Šelmberka slouží jako rozhledna
Jižním směrem vede červená značka nejprve na Malý Blaník (576 m), kde najdeme stopy po hrádku a zříceninu barokní kaple z r. 1753. Červená pak pokračuje členitým terénem až k Mladé Vožici, možné je jet i pohodlněji po silnici. Ještě před Mladou Vožicí se tyčí na menším vrcholu zřícenina hradu Šelmberka, odkud je také výhled na okolí, i když není tak daleký jako z Blaníka.
Pohled směrem na Vysočinu, na obzoru vrch Strážiště
Zatímco v podblanické kotlině má krajina vřelý ráz, vyjedeme-li na východě na kopce Řísnické vrchoviny, zaznamenáme změnu. Je chladněji, ohlašuje se drsnost Českomoravské vrchoviny. Cesta sem vede z Louňovic pod Blaníkem do Načeradce a pak do vesničky Slavětín – odtud můžeme po plochých vrších pokračovat jižním směrem přes Smilovy hory a Bradáčov až k přírodnímu parku Polánka u Dubských vrchů. Po cestě se otevírají výhledy na obě strany, na západ k Milíčínu a na východ až k rozhledně na Křemešníku a vysílači na Javořici v centru Vysočiny. Místy je cesta lemována stromořadím typickým pro Českomoravskou vrchovinu. Jízdu je možné zakončit u Chýnovské jeskyně poblíž Tábora – jeskyně byla objevena v r. 1863, o pět let později byla zpřístupněna, po roce 1989 byla pečlivě vyčištěna a rapidně vzrostl počet návštěvníků. Trasa je dlouhá přes 200 metrů a prohlídka trvá tři čtvrtě hodiny.
Zámek Jemniště, na cestě z Vlašimi do Benešova
Z Mladé Vožice vede pěkná cesta na západ do Miličína, jehož kostelní věž je vidět široko daleko. Krajně okolo Miličína se právem přezdívá Česká Sibiř, i tady je vzhledem k výškám okolo 600 metrům o poznání chladněji než pod Blaníkem. Na nejvyšším vrcholku Mezivrata je vysílač a poblíž i rozhledna, stromy ji však přerůstají. Z Miličína sem vede červená trasa lesem, lze jet ovšem i po dosti frekventované hlavní silnici Tábor-Praha. Zhruba kilometr za Miličínem je ze silnice panoramatický výhled na celé Mladovožicko i s protějšími kopci počínající Českomoravské vrchoviny.
Rozhledna na Blaníku
VÝCHOZÍ MÍSTA: Olbramovice, Vlašim (vše ČD).
DOPRAVA: vlak – trať 220 Praha-Tábor, 222 Benešov-Trhový Štěpánov; z některých míst vlak vzdálenější.
PROFIL: středně těžký, zvlněný
TERÉNY: silnice, polní a lesní cesty. Pro crossová i horská kola. Výjezd na Blaník pro horská.
TIP NA TRASU: Olbramovice (ČD) – Kochnov – po modré a červené: Kaliště – po žluté: Jankov – Louňovice pod Blaníkem – po červené: Blaník – Načeradec – Slavětín – Smilovy hory – Bradáčov – Hartvíkov – Dolní Hořice – Chýnov – Tábor (ČD). 65 km.
Fotogalerie
