10. Podblanicko i Blaník

 

Mýtický vrch Blaník je obklopen nejmenší českou chráněnou krajinnou oblastí a zároveň krajinou, která patří k ekologicky nejvyváženějším v Česku.

Blaník kousek od Louňovic

Blaník kousek od Louňovic

Velký Blaník se svými 638 metry výšky vévodí Podblanicku, které na západě ohraničuje Miličínská vrchovina a na východě se zdvihá Českomoravská vrchovina. Kromě Vlašimi zde není větší město, kraj není industrializován a přirozeně se tu střídají lesní plochy se zemědělskou půdou a vesnicemi, které mají až starosvětský duch. Chybí tu rekreační zástavba, tak typická pro blízké Posázaví.
CHKO Blaník má rozlohu 400 km2, od jihu k severu protéká Podblanickem říčka Blanice, která tvoří logickou osu celého kraje. Podél ní lze jet velmi pěknou cestou z Vlašimi po modré značce až téměř až k soutoku se Sázavou – přesněji do Českého Šternberka. Ve Vlašimi stojí za projížďku park u Vlašimského zámku, založený r. 1775. Jsou tu zajímavé romantické stavby, např. čínský pavilon, tzv. starý zámek a také tři novogotické vstupní brány.

Čínský pavilon ve vlašimském parku

Čínský pavilon ve vlašimském parku

Na Velký Blaník se z Vlašimi jede nejprve po silnici na Kondrac, míjíte budovu hvězdárny. Z Kondrace vede až k Velkému Blaníku červená značka, cesta je to ovšem v posledním úseku velmi obtížná, pod vrcholem je kolo nutné po velkých kamenech místy i nést (zdejším kamenným polím se říká Rytířské skály).Vrchol lze zdolat ovšem i z druhé strany, od Louňovic pod Blaníkem – nejprve po silnici a pak od parkoviště po červené. I tento výjezd lesní cestou však není lehký. Na Velkém Blaníku je dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky, postavená r. 1940. Rozhled do blízkého okolí na vesničky i do dáli umožňuje ocenit harmoničnost krajiny. Vidět jsou i dva televizní vysílače, na jihozápadě Mezivrata a na jihovýchodě Strážiště. Na rozhledně je také občerstvení.

Věž Šelmberka slouží jako rozhledna

Věž Šelmberka slouží jako rozhledna

Jižním směrem vede červená značka nejprve na Malý Blaník (576 m), kde najdeme stopy po hrádku a zříceninu barokní kaple z r. 1753. Červená pak pokračuje členitým terénem až k Mladé Vožici, možné je jet i pohodlněji po silnici. Ještě před Mladou Vožicí se tyčí na menším vrcholu zřícenina hradu Šelmberka, odkud je také výhled na okolí, i když není tak daleký jako z Blaníka.

Pohled směrem na Vysočinu, na obzoru vrch Strážiště

Pohled směrem na Vysočinu, na obzoru vrch Strážiště

Zatímco v podblanické kotlině má krajina vřelý ráz, vyjedeme-li na východě na kopce Řísnické vrchoviny, zaznamenáme změnu. Je chladněji, ohlašuje se drsnost Českomoravské vrchoviny. Cesta sem vede z Louňovic pod Blaníkem do Načeradce a pak do vesničky Slavětín – odtud můžeme po plochých vrších pokračovat jižním směrem přes Smilovy hory a Bradáčov až k přírodnímu parku Polánka u Dubských vrchů. Po cestě se otevírají výhledy na obě strany, na západ k Milíčínu a na východ až k rozhledně na Křemešníku a vysílači na Javořici v centru Vysočiny. Místy je cesta lemována stromořadím typickým pro Českomoravskou vrchovinu. Jízdu je možné zakončit u Chýnovské jeskyně poblíž Tábora – jeskyně byla objevena v r. 1863, o pět let později byla zpřístupněna, po roce 1989 byla pečlivě vyčištěna a rapidně vzrostl počet návštěvníků. Trasa je dlouhá přes 200 metrů a prohlídka trvá tři čtvrtě hodiny.

Zámek Jemniště, na cestě z Vlašimi do Benešova

Z Mladé Vožice vede pěkná cesta na západ do Miličína, jehož kostelní věž je vidět široko daleko. Krajně okolo Miličína se právem přezdívá Česká Sibiř, i tady je vzhledem k výškám okolo 600 metrům o poznání chladněji než pod Blaníkem. Na nejvyšším vrcholku Mezivrata je vysílač a poblíž i rozhledna, stromy ji však přerůstají. Z Miličína sem vede červená trasa lesem, lze jet ovšem i po dosti frekventované hlavní silnici Tábor-Praha. Zhruba kilometr za Miličínem je ze silnice panoramatický výhled na celé Mladovožicko i s protějšími kopci počínající Českomoravské vrchoviny.

 

 

 
 
 
 
 

Rozhledna na Blaníku

Rozhledna na Blaníku

VÝCHOZÍ MÍSTA: Olbramovice, Vlašim (vše ČD).
DOPRAVA: vlak – trať 220 Praha-Tábor, 222 Benešov-Trhový Štěpánov; z některých míst vlak vzdálenější.
PROFIL: středně těžký, zvlněný
TERÉNY: silnice, polní a lesní cesty. Pro crossová i horská kola. Výjezd na Blaník pro horská.
TIP NA TRASU: Olbramovice (ČD) – Kochnov – po modré a červené: Kaliště – po žluté: Jankov – Louňovice pod Blaníkem – po červené: Blaník – Načeradec – Slavětín – Smilovy hory – Bradáčov – Hartvíkov – Dolní Hořice – Chýnov – Tábor (ČD). 65 km.

 

Fotogalerie