Populární české hory jsou pro vhodné pro ty, kteří vyhledávají náročnější terény, ale rádi se nechají vést značenými stezkami a po asfaltových cestách.
Málokterý kraj je cyklisticky tak oblíbený jako Jizerské hory. Příčinou je relativně nevelké, krásné horské území, dostupnost z blízkého Liberce či Jablonce nad Nisou, hustá síť zpevněných cest, dobré značení. Ačkoli vrcholy Jizerských hor dosahují výšky přes 1000 metrů, nenabízí lokalita jen těžké trasy a při vhodném výběru cílů je možné se sem vydat i s dětmi.
Patrně nejznámější částí hor je oblast Jizerky s rašeliništěm Jizerky. Kdysi zde sídlili dřevorubci a sběrači drahých kamenů, od r. 1827 tu byla sklářská huť. Oblast Jizerky protíná silnička od Bukovce ke Smědavě (7,5 km) a projel ji patrně každý, kdo se do Jizerských hor na kole někdy vydal – je to jedna z nejpřitažlivějších partií celých hor. Stejně zajímavá je ovšem i zdejší cesta nad dalším rašeliništěm – tentokrát Jizery, s výhledy do Polska (po zelené, pak neznačeno, dostaneme se rovněž na Smědavu – 12 km). V této nejodlehlejší části Jizerských hor kdysi žili evangeličtí vyhnanci, ale také pašeráci.
K parkovišti na Bukovci lze dojet autem, ovšem hezčí je absolvovat celou cestu od nádraží v Kořenově. Milovníci terénů mohou zase využít lesní cestu podél toku Jizery, která vede od Dolního Kořenova (červená značka/cyklotrasa 3020). Do Kořenova se přitom lze pohodlně dostat z Tanvaldu vlakem, jde o jedinou ozubnicovou železnici u nás. Krátký okruh (25 km) vhodný pro rodinné výlety vede z Kořenova na Smědavu a okolo vodní nádrže Souš zpět do Kořenova – pouze poslední úsek je náročný. Od Smědavy lze také sjet pětikilometrovým sjezdem do Hejnic (jsou už pod Jizerskými horami), kde je mohutný barokní kostel a areál kláštera františkánů – odtud se dá dobře dojet do Frýdlantu, tady stojí za návštěvu místní zámek.
Ze Smědavy se vyplatí odskočit si i na vyhlídku a vrcholek Paličník, po návratu pokračujeme cestou s dalekými výhledy okolo vrchu Jizera (1122 m) k rozcestí Na Knejpě. Odtud se východním směrem přes Mariánskohorské boudy dostaneme až k protržené hrázi přehrady na Bílé Desné. Přehrada vystavěná v r. 1915 se protrhla o rok později a povodňová vlna si vyžádala 62 životů. Zbytky hráze jsou dodnes patrné, je zde i štola vedoucí k vedlejší přehradě Souš. Od zbytků přehrady pak vede stále klesající cesta podél toku Bílé Desné a menších vodopádů do města Desná.
Když se od zmíněného rozcestí Na Knejpě vydáme opačným, západním směrem, dostaneme se přes Kristiánov do Bedřichova (i tato cesta patří k velmi známým). Po cestě lze ovšem odbočit k další přehradě, vodní nádrži Josefův důl. Je největší v Jizerských horách a byla dokončena v r. 1982. Od Knejpy lze ale pokračovat i po vrstevnici okolo Černé hory a Holubníku (cyklotrasa 22), u ostrohu Krásná Máří je skvěle vidět severním směrem na Frýdlantsko a do Polska. Většina těchto cest míří nakonec do Liberce, jde prakticky vždy o dlouhé sjezdy.
K Jizerským horám patří i téměř desítka rozhleden, jde o „nejrozhlednovější“ oblast u nás. Většinou k nim vedou dobré asfaltové silnice, ovšem výjezdy jsou prudké. Patrně nejslavnější je Štěpánka na vrchu Hvězda (958 m), jejíž základy byly položeny už v r. 1847, dokončená byla v r. 1892. Rozhledna leží nad obcí Příchovice na hranici mezi Jizerskými horami a Krkonošemi a výhled z ní je na Jizerské hory, Krkonoše, Ještědský hřbet i Kozákovský hřbet. Jižní strana Jizerských hor je dobře viditelná z Černé studnice (869 m) nad Jabloncem nad Nisou. A u Janova nad Nisou, který leží poblíž nádrže Josefův Důl, je ve výšce 820 metrů Slovanka, nejstarší železná rozhledna u nás z roku 1887; hned vedle je o něco mladší kamenná Královka (859 m).
DOPRAVA: vlak – trať 034 Smržovka-Josefův Důl, 035 Tanvald-Harrachov, 036 Železný Brod-Liberec.
PROFIL: středně těžký a těžký, horský.
TERÉNY: silnice, zpevněné cesty. Pro horská kola, částečně pro crossová.
TIP NA TRASU: Kořenov (ČD) – Polubný – Jizerka – Smědava – cyklotrasa 22: kiosek Na Čihadle – cyklotrasa 3019: Nová louka – Bedřichov – Rudolfov – Liberec (ČD). 45 km.






