Brdy nabízejí cyklistům náročnější terény a zároveň místa, kam ruch civilizace nezasahuje a kde lze narazit na přírodu jen málo dotčenou člověkem.
Pod vrcholem Tok (864 m), kde je dopadová plocha
Pokud se podíváme na mapu či družicový snímek České republiky, vidíme jihozápadním směrem od Prahy, na rozhraní středních a západních Čech velký zalesněný celek – Brdy. Už v minulých staletích to byl kraj hůře dostupný, málo zalidněný a drsný, bez větších osad. Vrcholy tu dosahují výšky přes 800 metrů, údolí mají téměř horský ráz, táhnou se v délce několika kilometrů.
Velká část severních Brd – Třemošenské vrchoviny – byla po 1. světové válce zabrána armádou a vznikl zde vojenský výcvikový prostor, dělostřelecká střelnice. Po 2. světové válce prostor nabyl ještě větších rozměrů, zhruba 20 x 10 kilometrů, a vojáci zde jsou dodnes. Vstup i vjezd do prostoru je zakázán. Nicméně na některých komunikacích vedoucích skrz prostor, např. mezi Obecnicí a Komárovem, často potkáte automobily.
Bývalé cvičiště, krajina téměř stepní
I uvnitř prostoru můžete o letních víkendech narazit na cykloturisty. Terén je zde totiž ideální: prostor je protkán úzkými asfaltovými silnicemi. Stoupání jsou ovšem náročná, i šestikilometrová. Liduprázdná krajina bez civilizačních stop má neopakovatelnou atmosféru, ať už jde o husté lesy, nebo naopak náhorní planiny, tzv. cílové plochy. „Narušitele“ tohoto zakázaného prostoru potkáte především na cílové ploše vzdálené zhruba 5,5 kilometrů od Zaječova, kde jsou cvičné bunkry a kde se také točily některé scény z filmu Obecná škola. Cyklisté směřují i k planině u Toku (nejvyšší bod Brd, 865 m), odkud je široký i daleký výhled na celé Příbramsko, anebo ke dvěma rybníkům, Hořejšímu a Dolejšímu padrťskému, které jsou poblíž samoty Teslíny na silnici mezi Rožmitálem a Spáleným Poříčím. Ten, kdo by neodolal a chtěl by se do těchto míst vydat, musí tedy počítat s případným postihem. Kdyby ho i tato hrozba neodradila, pak by si měl s sebou vzít především dostatek pití a jídla a také dobrou mapu. Možnost bloudění v těchto rozlehlých pustinách je větší než kdekoli jinde.
Bunkr na dopadové ploše Houpák, točila se tu Obecná škola
Brdy a okolí ovšem nabízejí i mnoho přístupných cest, a to v jižní části. Pěkná cesta vede od zmiňovaných Teslín k vrchu Třemšín (zelená, žlutá, na samotný Třemšín je dobré jet od jihu, po zelené či modré). Od Třemšína po červené směrem na západ dojedeme do Chynína a odtud je to jen tři kilometry k Železnému újezdu, kde stojí rozhledna s výjimečným výhledem: při dobré viditelnosti je odtud vidět prakticky celá Šumava. Naopak od Třemšína východním směrem se dostaneme po červené značce (nebo po silnici) k Rožmitálu pod Třemšínem, poklidnému městečku se zámkem, kostelem i rybníkem. V letech 1788-1815 zde působil skladatel J. J. Ryba, jeho mše Hej mistře zde měla premiéru v r. 1795.
Dolejší padrťský rybník
Z Rožmitálu se lze po vedlejších silnicích dostat přes Třebsko až do Příbrami, cestou nevynechejte Vysokou u Příbrami, místo, které si oblíbil Antonín Dvořák. Koupil zde bývalý ovčín a přestavěl na vilu Rusalka. Dnes je tu jeho památník. Okolní ryze česká krajina s poli, remízky a lesy skladatele silně inspirovala. V blízké Příbrami by pak rozhodně žádný z návštěvníků neměl opominout Svatou horu, nejvýznamnější poutní místo v Čechách, kde stojí barokní svatyně vystavěná v 17. století doplněná později ambity a kaplemi. V blízkých Březových horách (část Příbrami) je i bohatě vybavené hornické muzeum, největší svého druhu u nás.
A ještě jeden tip: patnáct kilometrů severně od Příbrami, nad obcí Jince, leží tajemný vrch Plešivec s unikátními zbytky hradiště z 9.-7. století př.n.l. a malou skalnatou akropolí na severozápadním úbočí hory, odkud je výhled na hrad Točník. Skvělý výhled je i ze západního úbočí nad skalnatým mořem (do údolí Litavky a na Brdy), druhé kamenné moře je při cestě na vrchol při červené značce.
Excelentní výhledy z výšky téměř 800 metrů
VÝCHOZÍ MÍSTA: Příbram, Rokycany (vše ČD), Rožmitál pod Třemšínem.
DOPRAVA: vlak – trať 200 Zdice-Protivín, 170 Praha-Plzeň; z okolí Třemšína vlak relativně vzdálený.
PROFIL: středně těžký, místy těžký, náročná delší stoupání.
TERÉNY: lesní cesty, asfaltky. Pro horská i crossová kola, horská vhodnější.
TIP NA TRASU: Rožmitál – Voltuš – Na Dědku – po zelené: Třemšín – po modré a červené: Chynín – Železný Újezd – Nové Mitrovice – Borovno – Míšov – Teslíny – po zelené a žluté, pak neznačeno: Hutě pod Třemšínem – Třemšín. 44 km.
Fotogalerie
